Historie veslování

Už v dobách faraónů se konaly první veslařské závody. Fascinující výsledky faraóna Amenhotepa II. jsou zaznamenány na Velké sfingě v Gíze. Ve starém Řecku byly závody triér nedílnou součástí panathénajských slavností, kde symbolizovaly moc a sílu Athén. V průběhu středověku se veslování rozšířilo zejména
v Benátkách v Itálii a sloužilo jako zábava pro šlechtu.

Matkou moderního veslování je bezesporu Anglie. Už na začátku 18. století se zde konaly první veslařské závody o ceny, a v roce 1775 se uskutečnila první velká veslařská regata. Jeden z nejstarších a dnes nejproslulejších závodů mezi univerzitami Oxford a Cambridge se poprvé konal v roce 1829.

Zásluhou obchodníků z Hamburku se veslování dostalo až k nám do České republiky. První závody se zde konaly při slavnostech k příležitosti příjezdu prvního vlaku do Prahy dne 22. srpna 1845. O patnáct let později byl v Praze na Žofíně založen první veslařský klub s názvem English Rowing Club, jehož členy byli Němci, Angličané i Češi. Významnou roli sehrál Miroslav Tyrš, který v roce 1865 výrazně přispěl k založení veslařsko-plavecké jednoty Vltava. O rok později vznikl v rámci Sokolu veslařský odbor. Díky rostoucímu zájmu o veslování mezi členy Sokola byly postupně založeny další veslařské odbory v Roudnici nad Labem, Hodoníně, Praze a Písku.

Další významnou osobností v historii českého veslování je Josef Rössler-Ořovský. Díky jeho úsilí navázala Česká republika v roce 1893 kontakt s mezinárodní veslařskou federací FISA, která vznikla jen o rok dříve. V roce 1920 se Česká republika stala oficiálním členem této federace. Rössler-Ořovský také v roce 1895 založil Jarní skulérský závod, nejstarší český veslařský závod, který je dnes součástí známých Primátorek. Primátorky jsou dnes významnou společenskou událostí v Praze, jejíž tradici přerušila pouze první světová válka.

Historie klubu VKLS Brno

Po ukončení druhé světové války v roce 1945 vznikl v prostorách někdejšího německého klubu Bruna v Pisárkách veslařský klub SK Moravská Slávie. O pět let později, při sjednocení tělovýchovy, přešel veslařský oddíl pod Sokol Královo Pole. Veslaři tehdy sídlili na "starém vesláku" za Kozí horkou na přehradě.

V roce 1960 vedení oddílu převzal Ing. Petr Herzog, který byl později oceněn Čestným uznáním za mimořádné úspěchy při výstavbě sportoviště na Brněnské přehradě. Dne 21. prosince 1965 se uskutečnila první schůze přípravného výboru pro založení nové TJ Lodní sporty Brno. Přítomní se zavázali k účasti na přípravách a stavbě loděnice bez jakýchkoliv výhrad.

V lednu 1966 se konala první výborová a členská schůze TJ Lodní sporty Brno. Veslařský oddíl měl tehdy 38 členů, jachetní oddíl TJ Žabovřesky 22 členů a kanoistický oddíl Spartak Královopolská 27 členů. Téhož roku byla podle návrhu Ing. arch. Romana Zajíce zahájena stavba veslařské a jachtařské loděnice u Rakovecké zátoky. Členové klubu se aktivně zapojili do stavby, pracovali po práci, o víkendech a dokonce i během dovolených.

Díky jejich úsilí byl areál Lodních sportů v roce 1971 dokončen. Celkem bylo odpracováno neuvěřitelných 51000 brigádnických hodin. Téhož roku byla uzavřena patronátní smlouva s dopravním podnikem, a dalších 20 let klub nesl název TJ Lodní sporty Dopravní podnik Brno.